NH: Stavime problemy k. 9.

„Běžte pryč… ksakru…“ zavrčela Kork a opatrně vylezla z křesla transportéru. „Nedovolila jsem vám jít za mnou,“ zamračila se na své stopařky.
„Promiň mi to, Kork…“ svěsila hlavu Mongoose. „Já šla za Kat… nechtěla jsem být sama…“ Lékařka vzdychla v duchu „je mi to jasné“.
„Jé, podívejte se na tohleto, holky! Takovej hezkej… nó, telka!“ zasmála se Kat. „Pojď, na něco se kouknem, Lupíku,“ podívala se na vršek své hlavy.
„Bééé…“
„Kat,“ začala Kork nebezpečným tónem, „proč sis proquatera s sebou musela vzít tohleto? Konáme velmi závažný úkol!“ zírala nepřátelsky na fwovečku, přilepenou izolepou na dívčinu hlavu.
„Lupík je tajný agent a je móc závažná fwovečka!“ ohradila se Kat a poplácala zvířátko po hlavičce. Kork protočila oči v sloup a položila si ruku na zafačovanou hruď. Bolest sice polevovala, hlavně díky obvazům, ale Katiny šaškárny ji štvaly mnohem víc.
„Mm, holky? Výtah je rozbitý…“ ukázala Mongoose na tlačítko tvaru šipky, které předtím bezúspěšně stiskla. Dveře se měly otevřít, nic se však nestalo.
„Vej… Vejtah?!“ zpanikařila Kat. „Počkej, von je rozbitej? No UF! Líbám zem úlevou!“ otřela si čelo a Lupíkovy nohy rukou. Fwovečka na to nic.
„Ne, ty slepice… to je špatný… teď budeme muset…“ Laborantka si skousla ret a nakvašeně kopla do dveří výtahu svou okovanou botou.
„Přesně tak, Korčíku, vybij si vztek na tom pitomym vejtaháku! Á bum!“ bouchla Kat pěstí do zdi. Pod knoflíkem výtahu se objevil zvláštní otvor. Všechny tři zmlkly a zaraženě na něj koukaly.
„Počkejte chvilku…“ napadlo něco Mongoose a stiskla prostřední tlačítko na své hrudi, které opět otevřelo kruh pod ním. Dívka ze sebe vyndala malou větvičku.
„Budeme opejkat buřty?“ strčila Kat do Kork, která ji ignorovala a jen pozorovala, jak Mongoose strčila dřívko do díry a trochu s ním zakroutila. Klik! Dveře výtahu se otevřely.
„K-Klyde?!“ uskočila Mongoose poděšeně. Mladík užasle vzhlédl a odlepil se od zdi, vida své kamarádky.
„M-Mongoose? Kat? …Kork?...“ všiml si bandáží omotaných kolem laborantky. Náhle ho přes ksicht přetáhla Korčina gumová rukavice.
„A ty tu jen stojíš a lituješ se! Seber se, ty babo!“ nařkla ho.
„A-ale…“ mnul si Klyde rozbolavělé tváře, „Klogg má Hoborgovu korunu!“ Mongoose málem omdlela. Kat deset vteřin trvalo, než si uvědomila plný dopad jeho slov. Kork jen vzdychla a vešla do výtahu.
„Tak jdem, než bude pozdě,“ pronesla velitelským hlasem. Mongoose Kork následovala, ale Kat začala couvat do rohu místnosti. „Kat, okamžitě sem pojď a nedělej scény,“ nařídila doktorka.
„Ani náhodou, Korčulo! Vy si jeďte krabicí smrti, já půjdu po schodech… é, po okně,“ opravila se Kat. „Jdeme, Lupíku!“ Kork se natáhla a za triko Kat vtáhla do přecpaného výtahu. „Ne! Né! Vejtahy jsou ošklivý a strašidelný! Ne! Spadnou s náma a my s tím nebudem moct nic dělat! Pusťte mě, nemůžu dejchat! WAGH!“ vyšilovala klaustrofobička, jak se ji Kork s Mongoose snažily udržet na místě. Nakonec se pověsila Mongoose za krk a nervózně se rozhlížela po stísněném prostoru. Když se dveře konečně otevřely, vylítla z nich jako neřízená střela a Mongoose vyběhla za ní.
„Pfft… myslíš, že tohle bylo strašidelný? Jen počkej na Klogga,“ odfrkla si Kork a v čele týmu zamířila do Trůnní místnosti.